Student 5. ročníku Institutu tvůrčí fotografie FPF SU Roman Vondrouš získal v soutěži World Press Photo 1. cenu

V historii největší soutěže novinářské fotografie World Press Photo v Amsterodamu až dosud jenom tři Češi získali první místo v některé z kategorií. Záhy po založení soutěže, která tehdy probíhala v Haagu, slavil nečekaný úspěch tehdy dvacetiletý fotoreportér Stanislav Tereba se svým snímkem promáčeného fotbalového brankáře Miroslava Čtvrtníčka Brankář a voda, který vyhrál hlavní cenu a byl vyhlášen fotografií roku 1958. Dnes by vítězství takové poklidné fotografie z událostí, která nijak nezahýbala světovými dějinami, bylo zřejmě nemyslitelné. Hned o rok později vyhrál kategorii žánrových snímků Vilém Kropp za záběr Provinilec, ukazujícího malého chlapce, káraného učitelkou v mateřské školce. Na další vítězství česká potom česká fotožurnalistika čekala dlouhých osmatřicet let, dokud Antonín Kratochvíl, tehdy ještě žijící ve Spojených státech, ale soutěžící za Českou republiku, nevyhrál kategorii portrétních sérií za expresivní černobílé portréty herce Willema Dafoea. V roce 2003 se Kratochvílovi podařilo vyhrát hned dvě kategorie: ve Všeobecných zprávách zvítězil jeho snímek obchodníků s drogami z vězení v Barmě a v kategorii Příroda a životní prostředí byla nejvýše oceněna Kratochvílova fotografie konžské ženy prodávající maso zabitých zvířat. Na World Press Photu uspěli i další čeští fotografové, například Bedřich Kocek, Zdeněk Lhoták, Roman Sejkot, Jan Šibík či Michal Novotný, ale žádný z nich se nedostal až na vrchol v některé z kategorií.

Roman Vondrouš, z cyklu Dostihy

Roman Vondrouš, z cyklu Dostihy

Roman Vondrouš, z cyklu Dostihy

Až nyní přišla z Amsterodamu skvělá zpráva, že na World Press Photo 2013, do něhož zaslalo 5666 fotografů ze 124 zemí celkem 103 481fotografií, obdržel 1. cenu v kategorii Sport – série mladý fotoreportér z ČTK Roman Vondrouš. Jde o cyklus, který není jenom dílem náhody, kdy se fotografovi podařilo za pomocí rychlého motoru zachytit nějaký vypjatý okamžik. Ne, Vondrouš mnohostranně a mnohovrstevnatě ukazuje dostihový sport od záběru z přípravy žokejů v zákulisí a slavnostního defilé přes dramaticky zobrazenou samotnou jízdu (k vizuální působivosti některých záběrů v nemalé míře přispěla i chumelenice, v níž se loni jela Velká pardubická) až po osobní tragédii jezdce, který spadnul z koně. V souboru sice dominují snímky z Velké pardubické, důležitou roli mají i záběry z jiných dostihů. Roman Vondrouš se systematickému fotografování dostihů už věnuje dvanáct let a i bakalářskou teoretickou práci na Institutu tvůrčí fotografie SU, kde nyní studuje v 5. ročníku, věnoval neprávem zapomínanému pardubickému fotografovi Vladimíru Davidovi, jenž se specializoval na fotografování dostihů. Jeho tvůrčí rádius je ovšem mnohem širší. Vondrouš si i při náročné univerzální práci fotoreportéra tiskové kanceláře dokáže uhájit prostor pro vlastní tvorbu, jak o tom svědčí třeba sociologicky pojatý cyklus Chataři či rozsáhlý soubor Fragmenty metropole, invenčně vyhledávající nečekané vizuální kvality v prostředí pražských sídlišť a periférii (za ten také předloni obdržel Grant Prahy v soutěži Czech Press Photo, kde je svými dosavadními jedenácti cenami jedním z nejúspěšnějších účastníků). Pro studenty Institutu tvůrčí fotografie je to už třetí velký úspěch v soutěži World Press Photo: v roce 2007 vyhrál Rafał Milach první cenu v kategorii Umění a zábava za sugestivní cyklus portrétů vysloužilých artistů Mizející cirkus a loni obdržel další polský student Tomasz Lazar druhou cenu v kategorii Lidé ve zprávách za expresivní záběr z newyorské akce Okupuj Wall Street. Výsledky soutěže mnohdy vyvolávají velké diskuse a kvalita oceněných snímků mnohdy hodně závisí na složení poroty. Je však pravda, že žádná větší přehlídka novinářské fotografie, kterou by v desítkách měst po celém světě viděly miliony lidí, neexistuje.

Vladimír Birgus

0