Institut tvůrčí fotografie má pět nových doktorů

25. 3. 2022 Pá 14.13 od Ondřej Durczak | Aktuálně

obhajobyPhD
První řada: MgA. Katarzyna Sagatowska, MgA. Michaela Hrubá, MgA. Jana Hunterová, MgA. Krzysztof Kowalczyk.
Druhá řada: prof. PhDr. Ing. Václav Macek, CSc., doc. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., doc. MgA. Mgr. Tomáš Pospěch, Ph.D., doc. MgA. Pavel Mára, prof. PhDr. Vladimír Birgus.
Třetí řada: doc. Mgr. Václav Podestát, prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h.c., doc. Mgr. Josef Moucha.

Ve dnech 17. a 21. března 2022 na Institutu tvůrčí fotografie obhájilo své disertační teoretické a praktické práce a absolvovalo státní doktorské zkoušky pět studentů doktorského studia oboru Tvůrčí fotografie: MgA. Michaela Hrubá, MgA. Jana Hunterová, MgA. Krzysztof Kowalczyk, MgA. Marek Malůšek a MgA. Katarzyna Sagatowska.

Jde o zatím největší počet obhájených doktorských prací během akademického roku na ITF. V komisi pro doktorské zkoušky a obhajobu prací zasedli profesoři a docenti ITF prof. Vladimír Birgus, prof. Jindřich Štreit, doc. Jiří Siostrzonek, doc. Josef Moucha, doc. Václav Podestát, doc. Pavel Mára a doc. Tomáš Pospěch a externí členové doc. Irena Armutidisová, doc. Jana Hojstričová, prof. Václav Macek a doc. Jan Jindra.

Všech pět prací výrazně přispívá k dějinám české nebo polské fotografie. Některé by měly vyjít i knižně – například práci Michaely Hrubé Přemysl Koblic – fotograf a publicista o 402 stranách vydá Národní technické muzeum v Praze.

Předmětem výzkumu doktorandky Michaely Hrubé byla osobnost Přemysla Koblice. Její disertační práce Přemysl Koblic – fotograf publicista představuje fotografickou tvorbu a teoretickou činnost autora, který patřil k výrazným českým fotografům v období dvacátých až padesátých let minulého století. Koblic výrazně přispěl k vývoji moderní české fotografie. Jeho odkaz je stále aktuální. Práce podrobně mapuje jeho publikační a fotografickou činnost, názory na fotografii, přínos české fotografii z hlediska teoretického, organizačního i technického. Jeho výstupy a názory jsou konfrontovány s názory současníků (Karla Hermanna, Jiřího Jeníčka, Jaromíra Funka a řadou dalších).

Jana Hunterová si za téma zvolila Studio výtvarné fotografie 1962–1969. Disertační práce na 540 stranách detailně mapuje dosud uceleně nezpracovanou tvorbu fotografů tohoto amatérského sdružení. Badatelský výzkum prezentuje nejen základní bibliografické údaje o jeho členech, ale objevuje i jejich zcela neznámé fotografie. Soustředí se na hlubší analýzy a rozbory začleňující jejich fotografie do širších souvislostí poválečného vývoje českého výtvarného umění a fotografie.

Katarzyna Sagatowska ve své práci Fotografický trh v Polsku v letech 2003–2020 podrobně popisuje rozvoj složitého a dynamicky se rozvíjejícího fotografického trhu v Polsku za poslední téměř dvě dekády. Analyzuje činnost aukčních domů, sběratelů, galerií, veřejných institucí a soukromníků, fotografů. Práce je doplněna názory odborníků na trh s uměním. Doktorandka v ní výborně využila i svých bohatých zkušeností majitelky varšavské galerie Jednostka, kurátorky mnoha významných výstav, propagátorky polské fotografie v zahraničí a organizátorky řady fotografických aukcí.

Marek Malůšek svou prací Vývoj studia na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě v letech 2006–2012 navázal na své dosavadní závěrečné práce na ITF a i ve své poslední práci představuje významné události vývoje fotografického vzdělávání u nás jako předpokladu vytvoření podmínek pro vznik Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě jako teprve druhé vysokoškolské katedry (a třetí ve všech zemích bývalého sovětského bloku), kde už v roce 1990 bylo možno studovat fotografii jako samostatný obor. Na 450 stranách sleduje jeho historii, formu, průběh i atmosféru studia v kontextu dalších českých vysokých fotografických škol a podrobně mapuje významné události, výstavní a publikační činnost, úspěchy studentů a pedagogů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě od roku 2006 do roku 2012.

Poslední práce Fotografie v tvorbě vybraných polských umělců po roce 1989 od Krzysztofa Kowalczyka se zaměřuje na vliv fotografie na polské umění po roce 1989 a má průřezový charakter. Soustřeďuje se na ty projekty, které nejlépe vystihují různorodost uplatnění fotografie v soudobém polském umění a zapadají do hlavních proudů rozvoje umění po roce 1989. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem fotografie přesahuje ryze fotografický rámec a objevuje se mezi ostatními prostředky uměleckého vyjádření – jakým způsobem je fotografie přetvářena, transformována a „osvojována“ autory, kteří nejsou pouze fotografy. Dalším bodem obhajoby každého doktoranda byla praktická disertační práce čítající výstavní soubor 10 fotografií. Všechny práce byly jednohlasně úspěšně obhájeny a nových pět doktorandů se tak zapsalo ke stávajícím sedmi absolventům doktorského studia ITF, mezi nimž najdeme i současné pedagogy ITF doc. Tomáše Pospěcha, dr. hab. Rafała Milacha a dr. Arkadiusze Golu.

Ondřej Durczak

Foto: David Macháč a Ondřej Durczak

obrazek

První řada: doc. MgA. Jan Jindra, MgA. Marek Malůšek, doc. MgA. Pavel Mára, doc. Mgr. Václav Podestát.

Druhá řada: prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h.c., doc. MgA. Mgr. Tomáš Pospěch, Ph.D., prof. PhDr. Vladimír Birgus.

Třetí řada: doc. Mgr. Josef Moucha, doc. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., doc. Mgr. Irena Armutidisová.

obrazek Jana Hunterová

obrazek Katarzyna Sagatowska

obrazek Krzysztof Kowalczyk

obrazek Marek Malůšek

obrazek

0

Novinky

Katalog Tři dekády ITF 1990–2020 ke stažení .
Termín závěrečné konzultace pro studenty proběhne na Horní Bečvě 23.–26. 6. 2022.
Logo ITF, nové

Vyhledávání

Zadejte frázi, kterou chcete vyhledat. Zadáte-li více slov, budou nalezeny pouze texty, které obsahují všechna tato slova.

www.photorevue.com

Webarchivováno
Národní knihovnou
ČR

loga ke stažení